Norsko

Norsko (zastarale Norvežsko) je stát ve Skandinávii. Má zhruba 4,5 mil. obyvatel. Hlavním městem je Oslo. Státním zřízení Norska je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě.

Obsah

[skrýt]

Přírodní poměry

Hlavní článek: Geografie Norska

Norsko se rozkládá v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova a na mnoha ostrůvcích v Severním moři, Norském moři, Barentsově moři a Severním ledovém oceánu. Pevninskými ostrovy jsou Lofoty a severněji ležící Vesteraly. K Norsku také patří ostrov Jan Mayen 70°57′ s. š., 08°42′ z. d., Špicberky (Svalbard) 78°34′ s. š., 18°00′ v. d. a Medvědí ostrov 74°26′ s. š., 19°00′ v. d. a Bouvetův ostrov.

Pevninská část

Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják 57°59′ s. š., 07°03′ v. d.) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské Evropy na Nordkinnu 71°08′ s. š., 27°40′ v. d.. Místa jsou od sebe vzdálená 1700 km.

Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je členité, příkré a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne Skandinávské pohoří s recentním zaledněním. Nejvyšší horou je Galdhøpiggen s 2469 metry nad mořem. Ve Skandinávském pohoří se nachází největší pevninský evropský ledovec Jostedalsbreen.

Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem Golfského proudu. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově klasifikaci podnebí označované Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od Ålesundu až k 70° s. š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem Cfc. Na východ od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem Dfc. Oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem horského podnebí H. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry ET.


místo	nadmořská výška (m)	teplota v lednu (°C)	teplota v červenci (°C)	teplota v roce (°C)	srážky v roce (mm)

Blindern (Oslo)	94	−4,3	16,4	5,7	763
Florida (Bergen)	12	1,3	14,3	7,6	2250
Værnes (Trondheim)	12	−3,4	13,7	5,0	892
Langnes (Tromsø)	8	−3,8	11,8	2,9	1000

Z tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a vodné řeky s velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Hlavními řekami jsou: Glomma a Gudbrandsdalslågen (Lågen, Vorma), Dramselv, Numedalslågen (Lågen), Otra, Sira, Namsen, Vefsna, Altelv, Tana, Lundeelv, Songa, Kvenna.

V Norsku jsou četná jezera a silně podmáčené oblasti. Norsko by mohlo být, podobně jako Finsko, nazýváno „Zemí tisíců jezer“. K největším jezerům patří jezero Mjøsa, Røsvatn, Femunden, Randsfjorden, Tyrifjorden, Snåsavatnet, Tunnsjøen, Limingen, Øyeren a Blåsjø (všechna jezera přesahují 80 km²). Hornindalsvatnet je nejhlubší norské a evropské jezero, jeho hloubka dosahuje 514 metrů.

Půdy jsou v nižších polohách podzolované, ve větších nadmořských výškách Skand jsou půdy slabě vyvinuté. V teplejších částech Norska jsou i luvisoly. Četné je i zastoupení histosolů.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Norska

Norsko bylo dlouhou dobu spojeno s Dánskem. Norsko roku 1380 vstoupilo do personální unie s Dánskem. Spolu s ním vstoupilo roku 1397 do Kalmarské unie. Po zániku Kalmarské unie zůstalo Norsko spojeno s Dánskem. Dánsko o Norsko přišlo, protože bojovalo po boku Napoleona proti koalici, ve které bylo Švédsko, a to požadovalo území Norska. Než Norsko vstoupilo do personální unie se Švédskem vyhlásilo roku 1814 svoji nezávislost. Ta nebyla uznána. Moderní Norsko vzniklo roku 1905 kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. Za první světové války bylo Norsko neutrální. V roce 1940 bylo Norsko přepadeno Německem a přes odpor (o významný přístav Narvik na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V Norsku se zmocnil vlády kolaborant Vidkun Quisling. Země byla okupována až do roku 1945. Po válce Norsko vstoupilo do NATO.

Hospodářství

Hlavní článek: Ekonomika Norska

Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje rybolov, těžba dřeva, těžba ropy a zemního plynu, a dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do EU. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99% vyrábí v hydroelektrárnách.

Před průmyslovou revolucí

Před průmyslovou revolucí bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a rybolovu. Norové žili v nedostatku, ale hladomory byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v Hedemarken a Østfold se zemědělská výroba omezovala na obiloviny – oves, žito a ječmen, a hospodářská zvířata – ovce, kozy, skot, prasata a drůbež. Na některých místech bylo zemědělství doplněno lovem.

V severním Norsku přebývají Sámové, kteří kočovali a kočují se stády sobů, jiní Sámové soby chovají a věnují se rybolovu.

Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a nebezpečnou prací. Rybí populace byly velice hojné, lovili se sledi, tresky, platýzi a další spíše chladnomilnější druhy. S příchodem brambor se Norům značně ulevilo.

Hospodářská situace v Norsku nikdy plně neumožnila rozvoj feudálního zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své oddané.

Samostatně hospodařící zemědělci měli a stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy.

Na počátku 19. století byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a mnoho rodin pracovalo v nájmu pachtýřů, to se stalo hlavní hybnou silou norské emigrace do Spojených států a Kanady.

Třída obchodníků a úředníků byla v Norsku jen málo vyvinuta. V některých městech, zejména v Bergenu, vzrůstal obchod s různým zbožím. První, skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci.

Průmyslová revoluce

Kromě dolů v Kongsbergu a Rørosu přicházela industrializace v podobě prvních textilních továren, které byly v Norsku budovány v polovině 19. století.

První velké průmyslové podniky byly budovány kolem zdrojů vodní energie. Samem Eydem bylo roku 1905 založeno Norsk Hydro a průmyslové společnosti začaly růst na místech jako je Rjukan, Odda a jinde.

V roce 1910 norská průmyslová výroba přesáhla výrobu zemědělskou. Přínos průmyslu byl zjevný, kapitál byl více a více dosažitelný. Byly otvírány manufaktury – mlékárny, továrny na zpracování ryb, papírny, hutě, továrny na zpracování dřeva, atd. Rozvoj průmyslu měnil i politiku, vedl k zakládání bank, které sloužily dalším potřebám průmyslu.

Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v průmyslu začaly přesahovat výdělky v zemědělství. V tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a politiku.

Státní zřízení

Norsko je dědičná konstituční monarchie, jejíž oficiální hlavou je král. Moc zákonodárná je v rukou parlamentu – Storting, který je volen na čtyři roky. Moc výkonná je v rukou norské vlády v čele s ministerským předsedou.

Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v čele Norské církve, Vrchní velitel Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem Norského královského řádu svatého Olafa.

Norský parlament sídlí v Oslo. Storting se dělí na Lagting (horní komora) a Odelsting (dolní komora). Počet křesel ve Stortingu se měnil: v roce 1882 měl 114 křesel, v roce 1903 117, v roce 1906 123, v roce 1918 126, v roce 1921 150, v roce 1973 155, v roce 1985 157, v roce 1989 165 a v roce 2005 169 křesel.

Strany

Norská dělnická strana – Det norske Arbeiderparti (DNA) též Arbeiderpartiet (AP)
Pravice, Norská konzervativní strana – Høyre (H)
Strana rozvoje – Fremskrittspartiet (FrP)
Křesťanská lidová strana – Kristelig Folkeparti (KrF)
Středová strana – Senterpartiet (Sp)
Socialistická levicová strana – Sosialistisk Venstreparti (SV)
Levice, Norská liberální strana – Venstre (V)

Správní členění

Norsko je rozděleno na 19 krajů (norsky fylke, pl. fylker), do roku 1918 známých jako amt, pl. amter. Ty mají 433 samosprávných obcí (kommune, pl. kommuner). Hlavní město Oslo je považováno za kraj a samosprávné město. V mapě krajů je uveden oficiální číselník ISO 3166-2:NO, který má začátek na jihovýchodě a jde do vnitrozemí a pokračuje dále podél pobřeží k severu Norska. Číslo 13 bylo vypuštěno ze systému v roce 1972, když se Bergen s číslem 13 sloučil s Hordalanským krajem s číslem 12.

Provincie

Abecední seznam norských krajů a jejich správních center s jejich hlavními městy (v závorce):

Mapa norských krajů (fylke). Bergen (13) byl sloučen s Hordalandem (12).

Švédsko

Švédské království
Konungariket Sverige

vlajka

znak

Hymna: Du gamla, du fria

geografie

Hlavní město:

Stockholm

Rozloha:

449 964 km² (54. na světě)
z toho 8,67 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Kebnekaise (2 111 m n. m.)

Časové pásmo:

UTC +1

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

9 060 430 [1] (84. na světě, únor 2006)

Hustota zalidnění:

20 ob. / km² (155. na světě)

státní útvar

konstituční monarchie

Vznik:

- (neznámo, starý státní útvar)

švédská koruna (SEK)

HDP/obyv. (PPP):

34 735 USD (15. na světě, 2006)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

752 SWE SE

MPZ:

SWE

Telefonní předvolba:

+46

Národní TLD:

.se

Mapa Švédska

Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči Sverige [sværːjɛ], je nordická země na severu Evropy.

Hraničí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě. Na východě Švédska leží Baltické moře. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, díky kterým je stát velmi prosperující. Občané si užívají vysokého životního standardu v zemi, která je považována za čistou, moderní a liberální.

Hlavním městem je Stockholm.
Formou vlády je konstituční monarchie, s králem Karlem XVI Gustavem.

Obsah

Etymologie

Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“.

Historie

Hlavní článek: Dějiny Švédska

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře). Je neznámo kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi který vládl nad zemi Svealand. Historiky ale většinou považují vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jedním panovníkem, králem jménem Erik VIII (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní Švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska. Novodobá historie Švédska je pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 9 856 000 (odhad z r. 2007), z toho většina obyvatel (cca 8 500 000) jsou Švédové.

Odhad z roku 2006 hovoří o 1,5 milionu přistěhovalců. Tyto přistěhovalce do země dle názoru některých přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád. Dále jsou v zemi významné menšiny Norů, Dánů v jižní části země a Finů na severu.

Průměrná porodnost v zemi kolísá okolo 2,1 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě. Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.

Jazyk

Podrobnější informace naleznete v článku švédština.

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.^[1] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.^[2]

Geografie

Hlavní článek: Geografie Švédska

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří.

Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 55. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.

Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů.

Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.

Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.

Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází.

Největší města

Stockholm, Staré Město (Gamla Stan).

Ostrov Halsö v Göteborgském souostroví, severní Götaland.

Skåne, jižní Götaland.

Tabulka uvádí počet obyvatel na území obcí (kommun). Údaje jsou z 31. 12. 2006.

Pořadí	Obec (město)	Počet obyvatel	Rozloha [km²]	Hustota zalidnění [obyv./km²]
1	Stockholm	782 855	187,74	4 124,91
2	Göteborg	489 757	450,71	1 080,58
3	Malmö	276 244	155,56	1 752,60
4	Uppsala	185 187	2 189,10	84,01
5	Linköping	138 580	1 435,80	96,08
6	Västerås	132 920	962,78	137,46
7	Örebro	128 977	1 380,11	92,87
8	Norrköping	125 463	1 503,61	82,95
9	Helsingborg	123 389	346,25	353,35
10	Jönköping	122 194	1 488,75	81,43
11	Umeå	111 235	2 331,39	47,58
12	Lund	103 286	430,27	238,11
13	Borås	100 221	915,22	108,88
14	Sundsvall	94 516	3 208,70	29,33
15	Gävle	92 416	1 615,07	57,12

Provincie

Velké písmeno odpovídá písmenu na mapě
K - Blekinge W - Dalarna I - Gotland X - Gävleborg N - Halland Z - Jämtland F - Jönköping H - Kalmar G - Kronoberg BD - Norrbotten M - Skåne AB - Stockholm D - Södermanland C - Uppsala S - Värmland AC - Västerbotten Y - Västernorrland U - Västmanland O - Västra Götaland T - Örebro E - Östergötland

Organizace soudnictví

Švédsko má dvě soustavy soudů - obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).

Známé věci ze Švédska

Podniky

Hudební skupiny

Menu

ZEMĚPIS

Norsko

Obsah

Přírodní poměry

Pevninská část

Dějiny

Hospodářství

Před průmyslovou revolucí

Průmyslová revoluce

Státní zřízení

Strany

Správní členění

Provincie

Švédsko

Obsah

Etymologie

Historie

Obyvatelstvo

Jazyk

Geografie

Největší města

Provincie

Organizace soudnictví

Známé věci ze Švédska

Podniky

Vyhledávání

Archiv